Muchomůrky a microdosing

Během poslední dekády se stal pojem microdosing široce rozšířeným a populárním. V současné době jej lze popsat jako fenomén nacházející se na pomezí vědy a populární kultury, který bude v následujících letech nepochybně podrobně studován. I současný stav poznání je však natolik zajímavý, že se vyplatí dozvědět se o něm maximum. V kombinaci s muchomůrkami, coby jedněmi z našich nejznámějších hub, to platí dvojnásob.

Co je microdosing

Microdosing, v českém překladu mikrodávkování, je pojem, který se používá pro popis pravidelného užívání nízkých dávek psychedelik. Typicky jde o 10 až 20 procent plné dávky. Dnes je microdosing zmiňován právě v souvislosti s látkami obsaženými v různých houbách. Počátky studia microdosingu jsou spojeny se jménem Alberta Hoffmanna, švýcarského chemika, který jako první syntetizoval LSD a netajil se tím, že tuto látku sám v nízkých dávkách po dobu několika desetiletí užíval.

Toto užívání potom spojoval s řadou pozitivních efektů jako „jasnější mysl“ či dobrý zdravotní stav. Fakt, že se dožil věku 102 let, a navíc byl až do konce života vitální, by to mohl dosvědčovat. Jeden jediný případ ale samozřejmě důkazem být může. Podstatné ovšem je, že dnešní příznivci microdosingu věří právě v to, že se zmíněné pozitivní efekty budou týkat i jich.

Pro pochopení microdosingu je zásadní fakt, že při užívání psychedelik je třeba striktně dodržovat nízké dávkování. V opačném případě, může docházet k přesně opačným výsledkům, než které uživatel očekává.

Psychoaktivita muchomůrek

Muchomůrky, především pak muchomůrka červená, jsou ikonické houby, které u nás pozná doslova každé malé dítě. Současně se pak jedná o houby, které nalezneme nejen v Evropě, ale i v řadě jiných částí světa od jižní Afriky přes obě Ameriky až po střední Asii a Sibiř. Není proto divu, že právě muchomůrka červená byla dost možná vůbec prvním zdrojem psychotropních látek, který lidstvo poznalo. Muchomůrky se potom často používaly při nejrůznějších šamanských rituálech, či náboženských obřadech.

Moderní věda definuje jako hlavní psychoaktivní látku obsaženou v muchomůrkách muscimol s halucinogenními účinky. Dalšími významnými látkami jsou z tohoto pohledu muskarin a kyselina ibotenová, která se v organismu opět proměňuje na zmíněný muscimol. Muchomůrky tedy neobsahují psilocybin, a někdy proto nejsou řazeny k tradičním psyhedelikám. Z pohledu microdosingu ale není tento rozdíl tolik podstatný.

Při požití plné dávky třeba v podobě sušených hub se mohou u člověka dostavit halucinace vizuální i sluchové, neživé předměty se mohou zdát živé, zostřuje se myšlení, dochází ke snadnějšímu ventilování potlačovaných emocí apod. Přítomno je samozřejmě i riziko negativních dopadů požití muchomůrek jako je zvracení, ztráta rovnováhy, dočasné ochrnutí končetin a v nejhorších případech samozřejmě i smrt.

Konkrétní účinky závisí vždy na dávce, ročním období, ve kterém byly houby nasbírány nebo tělesné hmotnosti i celkovém stavu člověka, který muchomůrky pozřel. Platí přitom fakt, že sušené houby jsou „silnější“. Microdosing je pak zcela jiný způsob podávání, který by měl odstranit potenciální negativní účinky a přinést řadu z těch pozitivních.

Microdosing muchomůrek

Muchomůrka červená a muchomůrka tygrovaná jsou pro microdosing využívány nejčastěji. Ještě jednou zopakujeme, že důležité je pravidelné užívání ve velmi nízkých dávkách. Uživatelé v takovém případě popisují znatelné snížení úzkosti a stresu, zlepšení koncentrace, klidnější a kvalitnější spánek a v neposlední řadě i menší chuť na alkohol či cigarety.

Z těchto důvodů je microdosing muchomůrek nejčastěji praktikován lidmi, kteří mají zájem o svůj osobnostní rozvoj, zvýšení pracovní efektivity a celkově kvalitnější život. Je třeba říct, že dávkování je sice obecně popsáno v tom smyslu, že má jít o „nízké dávky“, avšak konkrétní hodnoty známy nejsou. Jestliže zhruba dva gramy sušených muchomůrek způsobí u většiny lidí otravu či alespoň mírnou sedaci, lze odhadnout, že vhodnou počáteční dávkou bude desetina této hodnoty. Dávkování je ale nepochybně individuální záležitostí a každý uživatel si jej bude muset nalézt sám.

Co na to věda

Na začátku bylo uvedeno, že microdosing hub se zatím pohybuje spíše na okraji zájmu vědeckého výzkumu. To se však rychle mění s tím, jak se microdosing ve společnosti rozšiřuje. K dispozici již jsou proto klinické studie zkoumající efekt microdosingu hub na lidský organismus. Většina z nich se shoduje na tom, že uživatelé skutečně popisují zlepšení vnímání, lepší soustředěnost i pozitivní efekty na spánek a pracovní výkonnost.

Na druhou stranu není jednoznačně potvrzeno, že se nejedná z větší části o placebo efekt, což je závěr, ke kterému došla část studií. Velkou neznámou jsou potom důsledky dlouhodobého užívání nízkých dávek na zdraví. Bude proto potřeba ještě výrazně více vědeckého zájmu k tomu, abychom dokázali microdosing hub a jeho účinky skutečně dokonale pochopit.

Zdroje informací:

Štěpánová, M. „Microdosing psychedelik a jejich dopad na kvalitu života z pohledu uživatelů: vybrané kazuistiky“, dostupné online na adrese: https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/197329/130411737.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Vědci chtěli zjistit, zda je microdosing jen placebo. Účastníci výzkumu ale trochu zlobili:

https://www.flowee.cz/clovek/8568-vedci-chteli-zjistit-zda-je-microdosing-jen-placebo-ucastnici-vyzkumu-ale-trochu-zlobili

Jedovaté muchomůrky:

https://www.mostknadeji.eu/liberecky-kraj/clanek/prirodni-drogy-muchomurky/